Kdybyste si promítli film „Discopříběh“ z roku 1987, zjistíte, že na konci filmu se v záběrech z plzeňského náměstí objeví stovky mladých lidí v pestrobarevných oděvech. V té době byli lidé poměrně výrazně otevřeni vnímání barev, pastelové barvy byly běžnou součástí oděvů i obuvi a šedá a černá se mezi lidmi objevovaly spíše výjimečně. Černá byla v té době stále silně vnímána barvou smutku a odlišovala účastníky smutečních obřadů od běžné populace celkem jednoznačně. Dnes je tomu téměř zcela opačně, do šedé a černé se obléká velký počet lidí a barvám holduje jen zlomek, a pokud si vybavíte Daniela Nekonečného a jeho zářivé, pestrobarevné hábity, bude vám připadat spíše jako cirkusový klaun.
Vnímání barev a jejich vyjádření se bohužel promítá i do výroby nábytku, tu a tam zahlédnete barevné sedací soupravy, postele, skříně a stolky, ale stále převládá hnědá, šedá, tmavě modrá, černá, jako kdybychom se snad styděli za barevný svět kolem nás. Nepřipadá vám to podivné a nepřirozené, vždyť stačí projít se zámeckým parkem, botanickou zahradou nebo tržnicí, kde se prodávají květiny, a budete překvapeni, jak nádherně barevný je svět rostlin, zatímco my si domů přitáhneme škaredou šedivou krabici.
Až budete přemýšlet nad tím, jaký povrchový dekor volit u vaší vestavěné skříně v Praze, dejte raději přednost světlým barevným tónům a dopřejte si něco veselejšího, než to, co nabízí výrobci nábytkářského průmyslu. Vaše skříň může mít posuvné dveře klidně žluté, hráškově zelené, pískové, okrové, bílé, růžové nebo bledě modré či tyrkysové nebo fialové. Dveře mohou být jednobarevné, s jemným vzorkem či výraznějším potiskem a uvidíte, že vám barevné řešení poskytne více pozitivní energie a radosti ve srovnání s těmi běžnými, ponurými dekory. A nemějte obavy, že skříň vám bude v místnosti příliš clonit a ubírat světlo, k tomuto jevu naopak dojde u tmavých barevných odstínů.
